Technické a redakční informace pro autory

Redakce Religious and Sacred Poetry : An International Quarterly of Religion, Culture and Education žádá autory, aby se seznámili s pravidly kvalifikačního a publikačního procesu (před odesláním materiálu do redakce). Zaslání samého textu do redakce nestačí k tomu, aby bylo možné zahájit kvalifikační (redakční) proceduru. Autoři by měli předložit (zaslat poštou) papírový originál původního prohlášení, který sami podepíšou (vlastnoručně). Prosíme, pošlete své texty podle specifikací (komponentů vědeckého textu) uvedených níže.

I. Příspěvky přijímáme pouze v textovém formátu MS Word *. Doc, *. RTF

Neakceptujeme textový formát (rozšířený Word) .DOCX a jiné textové editory.

II. K textu připojujeme samostatně text v elektronickém souboru v příloze a současně zašleme obsahově stejný, vlastnoručně podepsaný dokument s názvem „Prohlášení autora textu; informace o autorovi v „Prohlášení“ by měly zahrnovat:

a) jméno (pro autory z Běloruska, Ukrajiny, Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu tzv. úplné „otčestvo“, tj. jméno otce),

b) příjmení (uvádět v plném rozsahu v případě, že autor má několik příjmení),

c) akademický titul, akademická hodnost, funkce a místo výkonu práce (postupně celý název univerzity, fakulty, ústavu, oddělení, katedry, laboratoře, kabinetu),

d) úplná poštovní adresa (ulice, číslo domu, číslo bytu, PSČ, město, stát / kraj, země); také telefon (pevnou linku), e-mail.

III. „Prohlášení autora textu“ o původnosti textu a nezapojení textu v aktuálním redakčním procesu u jiného vydavatele (podle vzoru uvedeného na našich webových stránkách v záložce / podstránce Informace pro autory zásady publikování) je třeba vytisknout, vyplnit ručně nebo strojově na papíře a poslat klasickou poštou na poštovní adresu redakce (v obálce). Redakce časopisu nezahájí řízení k publikování (kvalifikaci autorského textu k zveřejnění), dokud neobdrží tradiční poštovní cestou (na papíře) „Prohlášení autora textu“.

IV. Nevyžádané materiály redakce nevrací. Na anonymy redakce neodpovídá (každý předložený text musí být podepsán plným jménem autora). Redakce si vyhrazuje právo zkrátit a upravit materiály v souladu se stanovenými pravidly. Proces úpravy nemá vliv na obsahové vyznění autorova textu, ale je zaměřen na zlepšení kvality textu. Po publikování znění textu schváleného recenzenty a redakcí není žádná možnost jeho změny.

V. Rukopisy předložené redakci „Religious and Sacred Poetry“ (v polštině, angličtině a dalších jazycích) nesmějí být dříve publikované, navíc nemohou být současně předloženy v jiných redakcích (např. v redakcích jiných časopisů).

VI. Odpovědnost vyplývající z autorského práva a vydavatelských práv (dotisk ilustrací, tabulek, grafů, citací z jiných zdrojů) nese autor textu.

VII. Před zahájením psaní textu (článku) si prostudujte požadavky redakce časopisu. Napište svůj text (článek atd.) tak, aby jeho téma a obsah byl přímo v souladu s tématem (tematickým zaměřením) a profilem (charakterem) vědeckého periodika věnovaného konkrétní, specializované kulturní problematice. Poté je třeba text pečlivě doladit věcně, metodicky, logicky, technicky a jazykově tak, aby mohl být přijat redakcí a byl v souladu s pokyny polského Ministerstva vědy a vysokého školství. Autor by měl provést tematické členění studie / článku na části (oddíly), nazvat podtituly (okruhy) a postupně je číslovat.

VIII. Katalogizace citovaných položek autora v poznámkách pod čarou, zahrnutá v seznamu literatury (bibliografii), by měla být kompletní a všechny uvedené citace spolehlivě ověřeny autorem ve zdroji citace (bezchybně). Doporučená forma bibliografického zápisu je uvedena níže.

IX. Každý autor textu musí (pro bezpečnost) uložit u sebe jeho výtisk na papíře spolu s elektronickou kopií vlastního textu (stejného obsahu) zaslaného do naší redakce přinejmenším do zveřejnění textu v daném čísle časopisu.

X. Redakce nepřijímá k řešení texty v rukopise, strojopise nebo pouze vytištěnépočítače, na disketě nebo CD; správnou a jedinou formou přijetí textů je forma elektronického textu (MS Word) zaslaná do redakce jako příloha e-mailu.

XI. Pokud autorský text obsahuje neobvyklé písmo (např. znaky v citátech v hebrejštině, řečtině, azbuce, fonetické znaky atd.) a tato písma nejsou obsažena ve standardním instalačním MS Word, pak na žádost redakce (pokud by byly problémy se sazbou), je autorovou povinností poslat tyto neobvyklé fonty v samostatném souboru.

XII. Autor je povinen napsat svou studii, článek, zprávu, informaci o výzkumu takovým způsobem, aby externí recenzent, jenž bude tento text číst a anonymně recenzovat (double-blind-review process), nemohl rozpoznat jméno osoby autora textu na základě informací obsažených např. ve vlastním (hlavním) textu nebo v poznámkách.

XIII. Pokud autor nepošle zpět korekturu ve stanoveném termínu nebo se nevyrovná s před-redigovaným textem, znamená to, že autor souhlasí se zveřejněním textu v podobě navržené redakcí po korektuře. Autor nese náklady, které sám zavinil změnami provedenými v textu po zahájení procesu kompletování daného čísla časopisu.

XIV. Autoři publikovaných vědeckých prací (studií, článků) obdrží zdarma 1 autorský výtisk časopisu v papírové verzi. Každý autor e-mailem potvrdí redakci přijetí autorského výtisku časopisu.

XV. Informace pro autory pro přípravu textů (pokyny pro autory, publikační pravidla a normy v souladu s ministerskou „Listinou recenzovaných časopisů a požadavky redakce.

1) Text v editoru MS Word s rozšířením (formátem): (doc., rtf.),

2) rozteč (vzdálenost mezi řádky) – 1.5 (jeden a půl řádku), v poznámkách pod čarou rozteč – 1 (jeden řádek),

3) font – Times New Roman, 12 bodů v textu samotném, 10 bodů v poznámkách pod čarou a bibliografii (seznamu literatury),

4) zarovnání textu (zarovnání v celém textu, přiblížení do pravého i levého okraje), a to jak v textu vlastním (hlavním), tak v poznámkách pod čarou,

5) rozpětí (spodní, horní, vlevo, vpravo) – 3 cm; tabulátor (na začátku mezery mezi odstavci) – 1 cm.

Schéma textu (uspořádání obsahu v textu článku / zprávy atd.)

6) na první straně v levém horním rohu prvního řádku uvedeme celé jméno (jména) a příjmení autora; zde nepíšeme akademický titul nebo hodnost (publikace musí být opatřena vaším jménem a příjmením),

7) níže – úplný název univerzity (plná příslušnost autora v angličtině a také v místním jazyce, například v polštině, běloruštině, češtině, slovenštině, ukrajinštině), město (v angličtině a v místním jazyce), stát (v angličtině a v místním jazyce), který autor reprezentuje, e-mail autora, poznámka o autorovi článku (akademický titul, vědecká hodnost, vzdělání, aktuální úplná příslušnost: univerzita, fakulta, ústav, katedra, kabinet, laboratoř), postavení a funkce na univerzitě, druh disciplíny, vědní obor, který pěstuje, např. biblická teologie, literární teorie, pedagogika kultury, a kým je, např. slavistou, teologem, literárním vědcem – vše v angličtině do 900 znaků); anglická poznámka o autorovi bude sloužit jako trvalá prezentace autora při zveřejnění v časopise také při dalším publikování (pokud nastanou významné změny, pak autor vypracuje novou poznámku o sobě),

8) níže – klíčová slova (vždy v každém textu klíčová slova v angličtině), kromě toho pouze u textů v jiných jazycích než v angličtině (tj. zde v polštině, češtině, slovenštině, ruštině) budou klíčová slova v polštině a u textů v češtině, slovenštině, ruštině uvedena v těchto jazycích příslušně v češtině, slovenštině, ruštině; všechny texty psané v angličtině vyžadují pouze key words v angličtině bez upřesnění klíčových slov v jiných jazycích,

9) níže – abstrakt v angličtině (abstrakt v anglickém jazyce dáváme vždy v každém textu studie, článku, zprávě bez ohledu na jazyk používaný autorem v textu), v textech napsaných v polském, českém, slovenském, ruském jazyce píšeme také abstrakt (shrnutí) v polském jazyce, jak to požaduje polské Ministerstvo vědy a vysokého školství,

10) níže – titul textu (doporučujeme tituly stručné, krátké, pokud je to možné ne více než deset slov), text nadpisu je vždy nutné psát v angličtině a pro texty napsané v polštině, běloruštině, češtině, slovenštině, ukrajinštině je titul příslušně uveden také v těchto jazycích, texty napsané v českém, ruském a slovenském jazyce vyžadují také titul napsaný v polštině,

11) níže obsah článku v angličtině, polštině, češtině, slovenštině nebo ruštině,

12) titul a mezititulky (také stručné, krátké) vždy tučně (bold), mezititulky (názvy kapitol) číslujeme (1, 2, 3, 4…),

13) přijatelné je příležitostné zvýraznění důležitých slov nebo frází v textu tučně (zde doporučujeme střídmost na minimum, snažíme se vyhnout tučnému písmu),

14) pro citáty používáme uvozovky (dolní otevírající a horní uzavírající), citovaný text (citace) není skloněný (kurziva), ale obyčejný,

15) text by měl obsahovat průběžné stránkování (číslování stran textu: 1, 2, 3…) vždy v zápatí stránky (tj. v dolní části stránky, na vnější straně),

16) formátování textu by měl autor omezit na minimum, například odsazení odstavců tvoříme tabulátorem); nepoužíváme více odrazů k získání mezery, po každém odstavci jen „enter“, nepoužíváme mezery navíc mezi odstavci (před odstavec nebo po odstavci); používáme kurzívu (vždy v názvech publikací); ztluštění (jen výjimečně, v podstatě nepoužíváme kromě nadpisů, podtitulků, mezititulků); nikdy nepoužíváme podtrženítextu.

17) doporučená velikost textu:

a) odborné pojednání, resp. studie (1–6 listů tiskových archů od 39,600 do 237,600 znaků); takové texty přijímáme jen výjimečně na zvláštní individuální, osobní objednávku redakce, pro objednaná, speciální vědecká pojednání je průměrná velikost (rozsah) standardního pojednání obvykle asi 8000 slov pro jeden text; předem nevyžádané vědecké pojednání (studii) redakce nepřijímá, autor bude požádán o jeho zkrácení na velikost (rozsah) vědeckého článku (méně než 39 600 znaků),

b) vědecké články (zhruba 0,5–1 tiskového archu, nebo o 20.000 maximálně 39 6000 znaků) akceptujeme většinou standardní; poznámka: text s méně než 20.000 znaky není považován za vědecký článek podle formálních požadavků polského Ministerstva vědy a vysokého školství, proto pro jistotu doporučujeme minimální rozsah článků zhruba 21–25 tisíc znaků, takový rozsah upřednostňujeme, protože tyto texty jsou bodovány,

c) vědecké komunikáty z výzkumu (zhruba 0,25–0,5 tiskového archu, tj. asi 9900 – 20.000 znaků); standardně žádáme o zprávy v rozsahu zhruba 20.000 21.000 znaků; poznámka: odborné texty pod 20 tisíc znaků nejsou bodovány, proto mohou být zveřejněny pouze ve výjimečných případech, to by mělo být rozhodnutí šéfredaktora, neboť autoři budou vyzváni k doplnění textu nad stanovené minimum,

d) výzkumné zprávy (méně než 0,25 tiskového archu, tj. méně než 9900 znaků, ne méně než 3600 znaků) jsou v podstatě rozšířenými abstrakty a přijímáme je hlavně v angličtině jako abstrakta pro anglojazyčné vydání časopisu; cílem jejich zveřejnění je informovat mezinárodní (anglojazyčné) prostředí vědců o výzkumu provedeném autorem,

e) recenze (autorských nebo kolektivních) vědeckých knih nebo jiných prací, např. kritického vydání pramenů (text do asi 0,25 tiskového archu, tj. do 9900 znaků, ne méně než 3600 znaků),

f) samostatné (tematické) bibliografické soupisy, jiné materiály (po individuální dohodě s redakcí, obvykle až do cca 20 tis. znaků),

Poznámka: do počtu znaků v textu (do plného rozsahu textu) počítáme všechny znaky (včetně mezer, interpunkce apod.) vyskytující se v hlavním (skutečném) textu, poznámkách pod čarou, bibliografii (seznamu literatury), shrnutí, summary, klíčových slovech, key words, tabulkách, grafech atd.

Pojednání (studie), článek, komunikát, výzkumná zpráva:

18) text pojednání, článku, komunikátu nebo zprávy z výzkumu by měl mít na konci bibliografii (seznam literatury, bibliografii) seřazenou abecedně vzestupně podle latinské abecedy (pro anglické texty), včetně příslušně (se všemi diakritickými znaménky) v abecedním pořadí vhodném pro jazyk použitý v textu: polský, český, slovenský (od A do Z/Ż/Ž); pro texty v ruštině (napsaných v úplnosti v azbuce) může být zvoleno pořadí ruské abecedy (od A do Я [Ja]), přičemž konkrétní příklady bibliografického záznamu jsou uvedeny níže,

19) text pojednání, článku, komunikátu nebo zprávy z výzkumu (celý napsaný v polském, českém, slovenském a ruském jazyce) by měl obsahovat abstrakt (Summary) v angličtině (obsahující od 1800 do 2700 znaků obvykle asi 250–350 slov) a stejný co do obsahu druhý abstrakt (shrnutí) v polském jazyce (1800–2700 znaků, obvykle asi 250–350 slov); abstrakt (resumé / shrnutí) představuje: A) cíl textu (práce), B) užitou metodu analýzy (typ výzkumu v použité metodice), C) kategorie textu (výzkumný článek, případová studie, metodologický článek, koncepční článek, přehled odborné literatury), D) hlavní teoretické závěry (hlavní výsledky výzkumu, analýz), E) využití výzkumných projektů (v teorii nebo v praxi, praktické, vzdělávací, sociální, kulturní dopady), F) omezení týkající se výsledků výzkumu (analýz, dedukcí), G) originalitu textu, tj. abstrakt musí jasně, pravdivě, stručně a synteticky představit takzvanou přidanou hodnotu textu(tj. to, co nového, originálního, důležitého přináší v dané titulní oblasti), co podstatného přináší vědě, co dosud nebylo známo v diskutované problematice; poznámka: texty pojednání, článku, komunikátu nebo zprávy z výzkumu napsané zcela v angličtině nevyžadují samostatný abstrakt v polském jazyce; polské a anglické abstrakty by měly mít stejný obsah (přesný překlad); abstrakt v anglickém jazyce by měl mít titul (a podtitul) v angličtině, významově stejný jako název (a podnázev) v jazyce (příslušně polském, ruském, českém nebo slovenském) vhodném pro text, který je předkládán ke zveřejnění; za překlad textu je zodpovědný autor,

20) text pojednání, článku, komunikátu nebo zprávy z výzkumu by měl obsahovat klíčová slova v angličtině (key words, 5 až 8 slov v anglickém jazyce) a klíčová slova v polštině (klíčová slova 5 až 8 slov v polštině); texty napsané výhradně v angličtině nevyžadují klíčová slova v polštině,

21) forma zprávy o výzkumu (počítáno od 3600 do 9900 znaků) je ve skutečnosti druhem rozšířeného abstraktu, takže v této kategorii textu přijímáme většinou texty napsané v plném rozsahu v angličtině, protože ve skutečnosti jsou tyto texty krátkými informacemi o vlastním pokračujícím výzkumu problému a dosaženém výsledku výzkumu (specifickém problému),

Recenze knihy, reakce na recenzi (replika)

22) text recenze odborné knihy nebo jiného díla (např. recenze kritických edic pramenů) stejně jako text autora odpovědi na recenzi (text odpovědi) by měl mít asi 0,25 standardnío tiskového archu, tj. asi do 9900 znaků, ne méně než 3600 znaků; zde mají přednost texty do 1400–1500 slov; pokud není vyšší než limit 9900 znaků; ve výjimečných případech asi 3 tisíce slov (asi 20 tis. znaků), tj. akceptujeme pouze mimořádně recenze (nebo repliku na recenzi) s rozsahem větším než typicky asi 9900 znaků; ve skutečnosti, v případě autorovy repliky (reakce na něčí recenzi), máme co do činění s typem komunikátu o vlastním autorově výzkumu, který vysvětluje různé otázky vznesené v hodnocení někoho jiného, týkající se vlastní odborné knihy a vyrovnává se přitom s chybami recenzenta této odborné knihy,

23) titul recenze publikace (např. odborné knihy) by měl být následující: úplné jméno (úplná jména), úplné příjmení (respektive otčestvo a plné příjmení) autora recenze, (rec.), dvojtečka, jméno (jména) a příjmení autora recenzované publikace (knihy), čárka, název publikace, čárka, jméno nakladatele, čárka, rok a místo vydání, čárka, ss. (celkový počet stran publikace), tečka.

Příklady titulů recenze:

Agnieszka Luiza Kubicka (rec.): Bogusław Żurakowski, Literatura – wartość – dziecko, [Uniwersytet Jagielloński], Kraków 1992, ss. 155.

nebo

Agnieszka Luiza Kubicka (rec.): Kultura artystyczna w przestrzeni wychowania, Bogusław Żurakowski (red.), Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, Kraków 2011, ss. 214.

24) autor by měl v bibliografii (literatuře, seznamu literatury), umístěné vždy na konci textu, použít následující vzory bibliografického popisu podle následujících příkladů a komentářů:

a) v názvech a podtitulech prácí (knihy, články atd.) vždy použijte kurzívu,

b) názvy periodik dáváme vždy do uvozovek,

c) vždy uvádíme iniciály jména (jmen) a iniciály otčestva (např. pro autory z Běloruska, Ruska a Ukrajiny) a úplné jméno autora (nebo redaktora) knihy nebo autora článku,

d) v případě knih vždy uvádíme úplný název vydavatele,

e) v případě knih vždy uvádíme místo a rok vydání,

f) v případě knih, kapitol a článků vždy uvádíme stránku (stránky),

g) v případě článků v časopisech vždy uvádíme: ročník časopisu (nebo svazek časopisu), rok vydání časopisu (poznámka: ročníknení rok“ vydání – to jsou dva různé pojmy), číslo (sešit), časopisu, stránky od – do,

h) jména papežů, jména svatých atd. nezkracujeme, ale ponecháváme v úplném znění, např. Jan Paweł II (Jan Pavel II.), Tomasz z Akwinu, (Tomáš Akvinský),

i) pod pojmem „iniciála jména“ se rozumí první (jenom jedno) písmeno jména, proto se vyhýbáme iniciálám typu ‘Cz., ‘Sz.’, ‘Fr.’, ale dáváme C., S., F.,

REFERENČNÍ PŘÍKLAD BIBLIOGRAFICKÉHO POPISU:

A) Popis autorské knihy:

jméno autora, iniciály jména (jmen), čárka, nadpis, čárka, jméno nakladatele, místo a rok vydání, počet stran, tečka

Żurakowski B., Paradoks poezji, Wydawnictwo Literackie, Kraków 1981, ss. 208.

B) Popis kolektivních publikací (kolektivních prací v redakční úpravě):

nadpis, podnadpis, čárka, iniciály (iniciály jmen nebo otčestva), jméno redaktora, (red.), čárka, název vydavatele, místo a rok vydání, počet stran, tečka.

Pedagogika kultury – Wychowanie do wyboru wartości, Bogusław Ż. (red.), Oficyna Wydawnicza „Impuls”, Kraków 2003, ss. 326.

C) Popis textu (článku, kapitoly) v kolektivní publikaci (kolektivní práci v redakční úpravě):

příjmení a iniciála křestního jména (iniciály jmen nebo otčestva) autora, čárka, nadpis a podnadpis [w:] název, čárka, iniciála jména (iniciály jmen nebo otčestva) redaktora, (red.), čárka, místo a rok vydání, stránky od – do, tečka.

Żurakowski B., Wartości religijne w poezji dla dzieci, [w:] Literatura bez hranic : příspěvky z konference o literatuře pro děti a mládež (Praha, 26. – 27. března 1992), A. Baluchová (red.) a H. Šmahelová (red.), Euroslavica, Praha 1995, s. 83–92.

Jan Paweł II, List do artystów, [w:] Jan Paweł II do artystów. Artyści do Jana Pawła II, B. Drożdż-Żytyńska (red.) et al., Gaudium Wydawnictwo Archidiecezji Lubelskiej, Lublin 2006, s. 28–57.

D) Popis textu článku v časopise:

příjmení a iniciála křestního jména (iniciály jmen nebo otčestva) autora, čárka, nadpis a podnadpis textu, čárka, název a podtitul časopisu, čárka, šéfredaktor, iniciála křestního jména (iniciály jmen nebo otčestva) a příjmení, čárka, ročník, dvojtečka, rok, čárka, č., čárka, číslo aktuálního periodika (arabská číslice), čárka, otevřená závorka (v otevřené závorce průběžné číslování časopisu arabskou číslicí), uzavírací závorka, čárka, stránky od – do, tečka.

Tytko M. M., Teatr dla dzieci i młodzieży w koncepcji Stefana Szumana, „Kultura i Edukacja. Kwartalnik. Culture and Education”, red. nacz. R. Borowicz, r.: 2011, nr 2 (81), s. 144–154.

E) Popis textu článku v časopise v elektronické verzi z internetu:

příjmení a iniciála křestního jména (iniciály jmen nebo otčestva) autora, příjmení a iniciála křestního jména (iniciály jmen nebo otčestva) autora, čárka, nadpis a podnadpis textu, čárka, název a podtitul časopisu, čárka, šéfredaktor, iniciála křestního jména (iniciály jmen nebo otčestva) a příjmení, čárka, ročník, dvojtečka, rok, čárka, č., čárka, číslo aktuálních periodik (arabská číslice), čárka, otevřená závorka (v otevřené závorce průběžné číslování časopisu (arabskou číslicí), uzavírací závorka, čárka, stránky od – do, přesná internetová adresa, čárka, otevírající hranatá závorka, přístup, dvojtečka, datum ve formátu dd.mm.rrrr, zavírající hranatá závorka, tečka.

Tytko M. M., Elementy wychowania chrześcijańskiego w koncepcji ks. Franciszka Karola Blachnickiego, „Pedagogika Katolicka”, red. nacz. ks. J. Zimny, r. 5: 2011, nr 1 (8), s. 65–77, https://www.pedkat.pl/images/czasopisma/pk8/art06.pdf [dostęp: 31.07.2012].

25) text (pojednání, článku, komunikátu, zprávy o výzkumu, recenze, repliky na recenzi a dalších materiálů zaslaných do redakce) by měl být obvykle doprovázen poznámkami pod čarou; autor v poznámkách pod čarou je povinen použít níže uvedených bibliografických standardů podle následujících příkladů a postřehů:

a) poznámky by měly být umístěny v dolní části stránky (pod čarou),

b) poznámky pod čarou by měly být očíslovány arabskými číslicemi ve vzestupném pořadí: 1, 2, 3… atd.

c) v názvech knih a článků (prácí) používáme kurzívu (skloněné písmo italic)

d) tituly časopisů uvádíme v uvozovkách,

e) neměla by být uváděna jména vydavatelů,

f) používáme pouze latinské názvy, nebo jejich zkratky, např. ibidem (ib. „tamtéž“) se týká jednoho díla; idem (id. – „tentýž“, „ten stejný“, týž“, totéž“) se týká jednoho autora muže; eadem (ead. – „táž“, „tatáž“) se týká jednoho autora – ženy; eidem („tíž“, „titíž“) se týká alespoň dvou autorů – mužů; eaedem („ty“, „ty stejné“) se týká alespoň dvou autorek; opus citatum (op. cit. – „citované dílo); et alii (et al. – „a jiní“) se týká autorů – mužů, et aliae (et al. – „a jiné“) se týká autorek; (poznámka: je bezpečné používat zkratku „et al.“, když popis zároveň zahrnuje jak autory – muže, tak autorky [ženy]; sic! („tak!“, „přesně tak“ potvrzení, že informace jsou pravdivé, že to nebyla naše chyba, děláme to pro prokázání chyby někoho jiného v citátu); vide („viď“, „hleď“); passim (pass. – „tam či onde“); platí to pro texty ve všech jazycích (anglickém, českém, polském, ruském, slovenském), snažíme se nenadužívat výjimečného odkazu „passim“ (odkazujícího ve skutečnosti na mnoho neidentifikovaných stránek a neumožňujícího jejich faktickou identifikaci), ale vždy uvádět skutečné strany (stránky) a konkrétní čísla (číslo strany nebo čísla stran),

g) poznámky pod čarou se snažíme vytvořit stručné, s mírou, bez nadměrných textových komentářů.

PŘÍKLADY VZORŮ POZNÁMEK POD ČAROU

A) Popis autorské knihy v poznámce pod čarou:

iniciála jména (iniciály jmen), plné jméno autora, čárka, název, čárka, místo a rok vydání, čárka, s. (číslo stránky nebo rozsah stránek od – do, oddělený pomlčkou), tečka.

S. Sawicki, Norwida walka z formą, Warszawa 1986, s. 19–20.

Ibidem, s. 172.

B) Popis kolektivní publikace v poznámce pod čarou:

název, čárka, iniciála jména (iniciály jmen), plné příjmení redaktora, (red.), čárka, místo a rok vydání, čárka, s. (číslo stránky nebo rozsah stránek od – do, oddělený pomlčkou), tečka.

Jan Paweł II do artystów. Artyści do Jana Pawła II, B. Drożdż-Żytyńska et al. (red.), Lublin 2006, s. 807.

C) Popis textu (kapitoly, článku) uvedeného v kolektivní publikaci (společné dílo upraveno) –

v poznámce pod čarou:

iniciála jména (iniciály jmen), plné příjmení autora, titul, čárka [w:] titul, čárka, iniciála jména (iniciály jmen), plné příjmení redaktora, (red.), čárka, místo a rok vydání, čárka, s. (číslo stránky nebo rozsah stránek od – do, oddělený pomlčkou), tečka.

W. Stróżewski, Twórczość i piękno, [w:] Jan Paweł II do artystów. Artyści do Jana Pawła II, B. Drożdż-Żytyńska et al. (red.), Lublin 2006, s. 602–610.

nebo

W. Stróżewski, Twórczość i piękno, [w:] Jan Paweł II do artystów. Artyści…, op. cit., s. 609.

D) Popis textu článku v časopise v poznámce:

iniciála jména (iniciály jmen), příjmení autora, čárka, titul a podtitul textu, čárka, titul a podtitul časopisu, čárka, šéfredaktor, iniciála jména (iniciály jmen) a příjmení, čárka, ročník, dvojtečka, rok, čárka, č., čárka, průběžné číslo časopisu (arabskou číslicí), čárka, otevřená závorka, číslo v závorce kontinuální (další) časopisu (arabskou číslicí), uzavírací závorka, čárka, stránky od – do, tečka.

M.M. Tytko, Bogusława Żurakowskiego metody wychowania młodzieży przez literaturę, „Dydaktyka Literatury”, red. nacz. W. Pasterniak, r. 28: 2008, s. 193–205.

nebo

Idem, Kultura w ujęciu Franciszka Karola Blachnickiego, „Kultura i Edukacja. Kwartalnik”, red. nacz. R. Borowicz, r. 2009, nr 4 (73), s. 127–134.

E) Popis textu článku v časopise v elektronické verzi z internetu v poznámce pod čarou:

iniciála jména (iniciály jmen), příjmení autora, čárka, titul a podtitul textu, čárka, titul a podtitul časopisu, čárka, šéfredaktor, iniciála jména (iniciály jmen), příjmení, čárka, ročník, dvojtečka, rok, čárka, č., čárka, průběžné číslo časopisu (arabskou číslicí), čárka, otevřená závorka, číslo v závorce kontinuální (další) číslo časopisu (arabskou číslicí), uzavírací závorka, čárka, stránky od – do, přesná webová adresa, čárka, levá hranatá závorka, přístup, dvojtečka, datum ve formátu dd.mm.rrrr, pravá hranatá závorka, tečka.

ks. J. Zimny, Rola autorytetu w procesie wychowania młodego pokolenia, „Pedagogika Katolicka”, red. nacz. ks. J. Zimny, r. 5: 2011, nr 1 (8), s. 21–30,

https://www.pedkat.pl/images/czasopisma/pk8/art01.pdf [dostęp: 31.07.2012].

F) Popis textu článku z internetu – v poznámce:

iniciála jména (iniciály jmen), příjmení autora (úplné jména v případě papežů, svatých), čárka, název, čárka, název stránky, přesná webová adresa, čárka, levá hranatá závorka, přístup, dvojtečka, datum ve formátu dd.mm.rrrr, pravá hranatá závorka, tečka.

Jan Paweł II, List do artystów, Opoka Laboratorium Wiary i Kultury, Czytelnia https://www.opoka.org.pl/biblioteka/W/WP/jan_pawel_ ii/listy/do_ artystow_04041999.html [dostęp: 31.07.2012].

26) Resumé

V resumé (abstraktu; zhruba 1800-2700 znaků), které může být napsáno jak v polštině, angličtině, ruštině, tak v češtině nebo slovenštině, je třeba se řídit níže uvedenými pravidly:

1. O jaký druh příspěvku se jedná: originální, informativní (např. přehled výzkumu), příspěvek k výzkumu, případovou studii, srovnávací analýzu, koncepční, teoretický, metodologický nebo monografický článek atp.

2. Cíl článku. Cílem článku je představení…

3. Použitá metodologie výzkumu. Jakou metodologii použil autor článku.

4. Hlavní výsledky analýzy.

5. Omezení výsledků analýzy. Výsledky analýzy jsou omezeny na…

6. Praktické využití článku. Výsledky analýzy můžeme využít v praxi (např. v pedagogice, psychologii, sociologii atp., například ve výuce studentů), nebo jde pouze o teoretické využití (základ k dalším výzkumům).

7. Společenské využití článku (má článek nějaké společenské využití? jaké? v jaké společnosti? v jaké skupině?).

8. Originální přínos článku (nová hodnota, jakou článek přináší ve vztahu k dosavadním výzkumům).

XVI. Redakce časopisu Religious and Sacred Poetry : An International Quarterly of Religion, Culture and Education prosí autory zaslaných textů o dodržení výše uvedených technických a redakčních pokynů pro autory. Jakékoli dotazy či nejasnosti by měly být směrovány prostřednictvím e-mailu na adresu:

marek.mariusz.tytko[at]uj.edu.pl nebo marek.mariusz.tytko[at]gmail.com

[at] = @

https://www.religious-and-sacred-poetry.info

Marek Mariusz Tytko

(Přeložil Libor Martinek)